Jdi na obsah Jdi na menu
 


Proč mají měsíce tak divné názvy

20. 10. 2018

Většina pojmenování měsíců pochází už z předslovanských dob, a protože jsme svébytný národ, ponechali jsme si je navzdory mezinárodním "májům" a "januárům".

Některá pojmenování dokážeme snadno vysvětlit - třeba duben (ano, hádáte správně, lidé pojmenovali čtvrtý měsíc podle dubu, na kterém právě v tomto období začínají rašit lístky) nebo leden - od slova "led".  Květen podle toho, že vše kvete, červen a červenec pravděpodobně podle červených plodů a listopad od padání listí. Například s únorem je to ale složitější - po lednu nastává obleva a země se "unoří" nebo taky "noří" ve vodu a bláto. Březen je březnem díky rašícím břízám (podle někoho i kvůli kravám, které bývají "březí"). Srpen našel jméno díky srpu, se kterým se v létě pracovalo o žních. Září a říjen mají stejný základ - jeleni se "zaříjí" neboli začínají jim "říje". Prosinec je možná nejzáhadnější. Podle některých výkladů pochází ze staročeského "prosiněti" , kdy slunce prosvítá skrz mraky ("siný" je modravě šedý), podle jiných od "prosa". Před rozšířením brambor se totiž v zimě jedla prosná kaše..

(Rodina dnes)

 
 

 


Poslední fotografie




Archiv

Kalendář
<< březen / 2019 >>