Kde se vzaly velikonoční symboly a tradice
Snad nejdůležitější rekvizitou jarních svátků je VAJÍČKO. Lidé v něm odjakživa viděli vznik života a vyjádření plodnosti. Zjara se totiž probouzí příroda a všechno, co má nohy, křídla či ploutve, se usilovně zabývá zajištěním vzniku nového pokolení.
Odkud doputoval na sváteční stůl pocukrovaný BERÁNEK? Znázorňuje Ježíše. Symbol beránka uctívali už starověké civilizace. Byl důležitou obživou, tedy opět symbolizuje pokračování života.
Prapůvod POMLÁZKY sahá až do pohanských dob. Živá míza ukrytá ve vrbovém proutí byla symbolem a elixírem mládí.
Také ZAJÍČCI mají svou tradici. Znamená štěstí a plynoucí čas. Nemá oční vïčka, proto jej lid považovali za symbol zmrtvýchvstání.
A jak vznikly velikonoční svátky?
velikonoce jsou velmi proměnlivé svátky. Nejen že se každý rok jako jediné svátky v roce mění jejich doba slavení, která se pohybuje v období zhruba jednoho měsíce od 22.března do 25 dubna.
Velikonoce jsou spojovány s událostí odejití Izraelců z Egypta, které symbolizuje vysvobození člověka z otroctví. V dnešní době převládá spíš spojitost s umučením Ježíše Krista a jeho následným vzkříšením. Proto je charakteristická současně smrt a utrpení, ale i nový život.
Mnozí si myslí, že Velikonoce jsou čistě náboženskými svátky s původními kořeny v křesťanství, ale jejich historie sahá mnoohem dál. Jsou totiž původně pohanskými svátky s více jak dvou tisíc let starou tradicí. Důkazem jsou krásné světské tradice, jako jsou třeba barvení vajíček nebo pletení pomlázky, které nemají s křesťanstvím vůbec žádnou spojitost Ještě dávno před příchodem křesťanství byly tak tyto svátky považovány na oslavu jara.
Dávné pověry a kouzla.
Nejmagičtějším dnem celých velikonočních svátků je Velký pátek! V tento den údajně Ježíš zemřel. Proto se odpoledne kolem 15 hodiny konají speciální tiché bohoslužby a místo zvonů chodí lidé po vsi s vyrobenými řechtačkami nebo valchami. Ten den se plní skrytá přání a dějí se osudová setkání.
Na Velký pátek je možnost nejpříznivější komunikace s blízkými zesnulými. Nemělo by se to ale zneužívat. Je to čas, kdy můžete poprosit mrtvé o omluvu nebo ochranu. Rituály mají svá pravidla a není radnoo si s nadpřirozenými silami schválně zahrávat.
Na velký pátek je příznivá doba i na míchání různých mastiček, masek a jiných lektvarů. Jejich síla je po vaření a míchání ještě větší než normálně. Dívky se zase chodily česávat pod staré vrby a zaplétaly si do copů kůru, aby jejich vlasy byly dlouho krásné a zdravé.
Jedna ze starých lidových tradic nabádá umýt se v potoce a očistit se tak na celý nadcházející rok, abyste byli odolní vůči všem nemocem. Nebydlíte-li na venkově a nemáte možnost tohoto jarního otužování, vyhněte se alespoň jakékoliv práci v domácnosti i na zahradě. Podle pověsti by se hlavně nemělo hýbat se zemí, aby se nenarušoval Ježíšův odpočinek. Neměli byste také nikomu nic půjčovat, ale ani sami od jiných přijímat.
Ztratili jste doma něco, co se už nějakou dobu snažíte najít a stále se vám nedaří? Velký pátek je pro hledání jako stvořený.
Tradičními velikonočními barvami je zářivá světle zelená, žlutá nebo zlatá, případně červená. Co ale tyhle barvy znamenají? Obarvení kraslic pouze na zeleno a na žluto či zlato vám má na celý zbývající rok zajistit dostatek peněz a zdraví. A co říká červená barva? Ta je symbolem krve, v souvislosti s Velikonocemi se tak dá považovat za jednoznačný symbol zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Typickou velikonoční záležitostí jsou i proutky jívy - KOČIČKY, které symbolizují palmové ratolesti, jimiž byl vítán Ježíš přijíždějící do Jeruzaléma. Když jsou posvěcené na Květnou neděli, skrývá se v nich magická moc - chrání pole i dům, ale umí i uzdravovat. Navíc se s kočičkami na Velký pátek otevírají skály s poklady.